„Tento projekt se realizuje díky podpoře z Evropského sociálního fondu v rámci operačního programu Lidské zdroje.“
Takové prohlášení musí zveřejnit podnikatelé, kteří během pandemie nového koronavirus čerpají peníze z balíku takzvané první pomoci. Režim státní podpory na překlenutí koronakrízy, kterou administruje ministerstvo práce, čerpá peníze z evropských zdrojů.
Původně mělo z eurofondů na zmenšení dopadů korony jít 1,25 miliardy eur. „Na základě jednání s Evropskou komisí byl objem finančních prostředků snížen na 1,105 miliardy eur,“ uvádí ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace (Mirra) v informačním dokumentu, který koncem září předložilo na jednání vlády.
Resort Veroniky Remišová (Za lidí) v materiálu vysvětluje, jak se eurofondy v souvislosti s pandemií utratili a nastiňuje rámec pro využití zdrojů z nového evropského nástroje React-EU.
Na mzdy zaměstnancům
Více než miliardu eur rozdělilo Slovensko do opatření na udržení zaměstnanosti, podporu zdravotnického systému či dotací pro podniky. Ke konci srpna bylo z celkové částky s příjemci dotací nasmlouvaných 800 milionů eur.
Největší balík zdrojů – 410 milionů eur z operačního programu Lidské zdroje – je určen k udržení zaměstnanosti. Rozdělený byl mezi dva projekty: první pomoc (390 milionů eur) a cílenou podporu zaměstnanosti v mateřských školách.
Toto opatření je spolufinancováno Evropskou unií. Tento projekt byl financován za podpory Evropské komise. Tato publikace odráží výlučně názory autora a Evropská komise nenese žádnou odpovědnost za použití obsažených informací.
Do balíku První pomoci patří takzvaný kurzarbeit, podpora pro živnostníky, jednoosobové eseróčkách a brigádníků.
Do konce října uzavřelo ministerstvo práce 124 tisíc smluv s příjemci. Spolu s příspěvkem ze státního rozpočtu přitom zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) vyplatilo 638,5 milionu eur.
První pomoc přišla v době, kdy hrozilo, že podniky začnou ve velkém propouštět. Mnohé museli pro pandemii povinně zavřít provozu, přestože zaměstnancem museli podle zákoníku práce vyplácet náhradu mzdy.
Hromadné propouštění nakonec zbrzdily peníze, které vláda vyčlenila na mzdy a jejich náhrady. Pomoc dostali drobní živnostníci, gastropodnikatelia, ale i největší slovenská automobilka Volkswagen.
Například v září podniky dostali pomoc ve výši 34,4 milionu eur, měsíc dříve to bylo 54 milionů eur, čili o třetinu více.
